Děti a mládež

Milovník historie, fantasy a anglického jazyka, autor několika knih a profesionální kouč. V tvůrčím tandemu s ilustrátorkou Johanou Hrabíkovou Vojnárovou vytvořil scénář a text ke komiksu Jan Zajíc: příběh pochodně č. 2 (Albatros, 2019), který citlivě přibližuje obětování vlastního života tehdy 19letého studenta na protest proti nastupující nesvobodě.

U příležitosti 30. výročí sametové revoluce vyšlo v nakladatelství Altenberg na námět Josefa Kodeta pod názvem Obušky a něžná revoluce: příběh listopadu 1989 druhé knižní dílo zmíněné autorské dvojice, kde je Josef Šorm opět autorem scénáře a textu komiksu.

Po roce studií práv na Univerzitě Karlově v Praze odešla Barbora Hamblin (*1978) na deset let do Londýna. Pestrý život britské metropole poznala jak z pohledu řady profesí, tak i jako studentka. Po absolvování studia práv na Brunelově univerzitě v Londýně (2007), kde působila také jako lektorka práv, se vrátila do Prahy. Nejprve pracovala v advokátní kanceláři, později v Nevýchově.

Její literární debut – knížka pohádkových příběhů Flandil ve školce (2016) se setkala s velkým úspěchem u čtenářů, a především u nejmenších posluchačů. Jedna z milých babiček knihu velice příhodně charakterizovala jako „laskavého průvodce světem dětských bolístek a moudrého rádce reakcí dospělých“. Po dvou dotiscích (2016, 2017) se knížka dočkala druhého vydání (2017, dotisk 2019) rozšířeného o další originální ilustrace Kateřiny Pažourek a následně ještě třetího vydání (2024). Roku 2017 vyšla také ve slovenském překladu Flandil v škôlke.

V roce 2018 následovalo volné pokračování Flandil u doktora (2018) zaměřené na problematiku úrazů, zranění, na obavy z ošetření, lékařských zákroků a nemocnice. V pohádkových příbězích se prostřednictvím nejrůznějších příhod a „nehod“ ze života malých zvířátek děti dozvídají o různých typech zranění a jejich léčení a také jak v takto vypjatých chvílích zvládat své emoce a obavy.

Třetí kniha pohádek Odvážná Difireti (2023) vypráví příběh malé žirafky Difireti. Jejím velkým snem je přejít velkou africkou poušť Saharu až do přístavu Alexandrie na břehu Středozemního moře. I když netuší, jaká všechna dobrodružství a překážky bude muset překonat, rozhodne se malá žirafka poslechnout hlas svého srdce a vydat se za splněním svého velkého snu.

Klára Mayerová (*1986) se po dlouhém přemlouvání neochotně narodila v Praze. V dětství dávala přednost knížkám před lidmi a když dosáhla puberty, dávali lidé přednost knížkám před ní. V dospělosti si vypěstovala nákladný koníček: dělání z komára velblouda. Pronásleduje ji několik obsesí, zejména angličtina, čaj a curling, a trpí chorobným perfekcionalismem. Jako ilustrátorka se podílela na více než patnácti knižních titulech, jako autorka mimo jiné přispěla do sborníků Tisíc jizev, Ruce vzhůru a Noční můry nespí.

Ve své autorské prvotině, napůl komiksové knížce Kdy má králík bobky? (2019), dětem vysvětluje, že když na to přijde, dá se proti šikaně bojovat i králíkem. Knížka ...a pak ho spolknul eskalátor (2020) je její druhou autorskou knihou. Oba tituly vydalo nakladatelství Altenberg. 

Ačkoliv se ve své tvorbě zaměřuje hlavně na děti, na své si v jejích ilustracích a knihách přijdou také dospělí – a nezřídka prý dokonce i více, než děti samotné.

Patrik Břečka je otec tří dětí a rodák z jižních Čech, nyní už více než jedno desetiletí žije na Slovensku. Má technické vzdělání, a přestože v mládí v češtině nikdy příliš nevynikal, je dnes autorem básniček a pohádek, které píše srdcem. Nikdy tak dopředu neví, kdy mu srdce začne další pohádku nebo básničku našeptávat.

Na snímku je se svou sestrou Simonou Vejvodovou, která je ilustrátorkou jeho literární prvotiny – knížky pohádek Jak se budí modrý drak (2021). Simona studovala výtvarné umění na univerzitě v Mexiku, nyní žije v Jihlavě. Ráda maluje labutě, děti, zamilované dvojice, města, krajiny nebo květiny, jako výtvarné techniky používá olej, akvarel a kvaš.

O Patrikově knížce řekla: „Bratrovy pohádky mě nadchly svou originalitou, citlivostí, láskou i hlubokým poselstvím. Doufám, že mé ilustrace přinesou radost a vykouzlí úsměv na tvářích nejen dětských čtenářů.“

Autor Otfried Preussler (1923–2013), rodák z Liberce, patří k nejúspěšnějším a nejoceňovanějším německým spisovatelům pro děti. Jeho knihy se dočkaly více než 50 milionů výtisků v 55 jazycích. Řada z nich vyšla i česky, například Malá čarodějnice, Čarodějův učeň, Anděl v kulichu, Moje knížka o Krakonošovi či Loupežník Hocenploc. První dvě se dočkaly i filmového zpracování – Čarodějův učeň ve slavné animované adaptaci Karla Zemana a Malá čarodějnice jako cyklus večerníčků s nezaměnitelnou výtvarnou podobou od Zdeňka Smetany.

Knížka Vodníček, vydaná roku 2019 v nakladatelství Altenberg, je první české vydání poslední autorské verze původního německého titulu Der kleine Wassermann, který již v roce 1956 odstartoval Preusslerovu úspěšnou spisovatelskou kariéru. Té však předcházela dramatická válečná zkušenost, kdy byl po maturitě na místním gymnáziu (1942) povolán do wehrmachtu. Léta 1944–1949 strávil v zajateckém táboře v Tatarstánu, po propuštění ze zajetí se usadil v Bavorsku. Zde se šťastně setkal se svými rodiči a svou snoubenkou, kteří byli po válce vyhnaní z Liberce.

Na rodnou zemi však nikdy nezapomněl. Ve své tvorbě často čerpal z lidových vyprávění z Jizerských hor a Krkonoš, do německého prostředí převyprávěl příběhy dvou slavných českých kocourů – Kolářova Modroočka a Ladova Mikeše. V novém domově tak přispíval k uzdravování bolestně poznamenaných vzájemných vztahů našich národů a jeho knihy se na obou stranách česko-německé hranice těší velké oblibě dodnes.