LÁSKA@ZAKÁZÁNA.CZ
novinka jihlavské autorky Petry Indrové

Petra INDROVÁ - LÁSKA@ZAKÁZÁNA.CZ


Co všechno se stane, když se holka z většinové společnosti zamiluje do Roma?

Poutavý příběh šestnáctileté Denisy, která navzdory svému okolí jde odvážně za hlasem svého srdce, zaujme svou upřímností a naléhavostí.

Knížka se vedle česko-romských vztahů dotýká dalších důležitých otázek naší současnosti, jako jsou úcta, porozumění a vzájemné vztahy mezi generacemi či mezi studenty a učiteli.

Čerstvá středoškolačka Denisa je také vášnivou volejbalistkou a jako volejbalový zápas vlastně plyne i celá novela. Od obtíží někdy nudných, avšak nutných tréninků přes střídavě vyhrávané i prohrávané zápasy až po úspěšné finále korunované medailí.

Knižní debut Petry Indrové je nesmírně potřebným zrcadlem předsudků, sobectví a lhostejnosti, s nimiž se do určité míry potýká každý z nás. Zrcadlem o to cennějším, že i v šeru zamračenějších dnů odráží probleskující paprsky světla a naděje.

ISBN 978-80-906543-3-4 (brožováno), 1. vydání (2018), 158 stran, formát 19x12 cm, cena: 180,- Kč
Knihu je možné zakoupit v e-shopu nakladatelství
.

Ukázka z knihy

V sobotu ráno vstávám o půl osmé. Ještě že hrajeme u nás, jinak by to bylo o hodně dřív. Doma všichni spí.

Sama se vypravuji, snídám, dělám si svačinu, balím si nové dresy a teplákovku a vyrážím do tělocvičny.

Přicházím mezi prvními. Nejdřív musíme natáhnout síť a donést lavičky pro případné diváky. Pak začíná tradiční rozcvička.

Holky se baví, smějí se, ale já na ně dneska nemám nějak náladu. Rozehrávat se jdu s Klárkou.

Klárka naváže hovor:

"Holky mi říkaly, že máš nějakýho kluka. Až pro tebe přijde, mám si ho prý pořádně prohlídnout."

Klárka to říkala tak samozřejmě, že jsem z toho nevycítila žádnou faleš. Což ale o ostatních holkách říct nemůžu. Dobře vím, co tím ironickým pošklebováním myslely.

"Mám kluka, zatím spíš jenom kamaráda, ale proč ti to holky takhle říkaly, netuším."

Nevím, jestli to znělo věrohodně, protože na další vysvětlování nezbyl čas. Trenér na nás zařval, jestli jsme přišly vykecávat, nebo hrát. Ještě nahrávky a smeče, pár podání a jde se hrát. Během rozcvičování se do tělocvičny trousí diváci.

Zběžně se dívám, kdo nám dnes bude fandit. Jsou to téměř samí rodiče, pár kamarádů.

Zabrousím pohledem k dalším příchozím a poleje mě horko.

Mezi dveřmi stojí Alex.