Miro Gavran

Chorvatský spisovatel a dramatik Miro Gavran (*1961) je autorem téměř šesti desítek divadelních her, jedenácti románů a deseti knih pro mládež. Jeho knihy se dočkaly více než 200 vydání doma i v zahraničí, podle jeho dramat a komedií vzniklo přes 300 inscenací po celém světě.

Je zároveň jediným evropským dramatikem, který má za hranicemi své rodné země vlastní divadelní festival – GAVRANFEST. Tento festival začal roku 2003 ve slovenské Trnavě, a kromě Polska a Německa probíhá od roku 2016 i v Praze. Díla Mira Gavrana byla přeložena do více než 40 jazyků. V letech 2021–2025 byl předsedou Matice chorvatské (Matica hrvatska), nejvýznamnější chorvatské kulturní instituce.

Těžiště Gavranovy prozaické tvorby tvoří vedle povídkových sbírek Mali neobični ljudi (1989, Malí neobyčejní lidé) a Priče o samoći (2019, Povídky o samotě) zejména románová tvorba: Kako smo lomili noge (1995, Jak jsme si lámali nohy), Klara (1997, Klára), Margita ili putovanje u prošli život (1999, Margita, aneb cesta do minulého života), Judita (2001, Judita), Krstitelj (2002, Jan Křtitel) Poncije Pilat (2004, Pilát Pontský), Jedini svjedok ljepote (2009, Jediný svědek krásy), Kafkin prijatelj (2011, Kafkův přítel), Nekoliko ptica i jedno nebo (2016, Několik ptáků a jedno nebe) a Portret duše (2023, Portrét duše).

Titulem Vysněná učitelka (2019) se české čtenářské veřejnosti poprvé představil jako autor knih pro mládež.