Drago Jančar

Drago Jančar (*1948) je jedním z nejznámějších, nejplodnějších a nejpřekládanějších slovinských spisovatelů. Vedle dramatické a prozaické tvorby se proslavil také svými eseji, v nichž se zabývá zejména společenskými a politickými tématy. Za své dílo získal řadu literárních cena doma i v zahraničí.

Do češtiny byla přeložena čtyři jeho dramata: Disident Arnož in njegovi (1982, č. 1986 jako Profesor Arnož a ti jeho), Veliki briljantni valček (1985, Velký brilantní valčík, č. 1988), Zalezujoč Godota (1988, Špiclování Godota, č. 1992) a Halštat (1994, č. 2000), sedm románů: Galjot (1978, Galejník, č. 1990), Severni sij (1984, Polární záře, č. 2009), Posmehljivo poželenje (1993, č. 1999 jako Chtíč chtíc nechtíc), Katarina, pav in jezuit (2000, Kateřina, páv a jezuita, č. 2003), Drevo brez imena (2008, Strom beze jména, č. 2020), To noč sem jo videl (2010, Dnes v noci jsem ji viděl, č. 2018), In ljubezen tudi (2017, A láska samotná, č. 2023) a šest knih výborů kratších próz a esejů: Pohled anděla (1995), Krátká zpráva z dlouho obléhaného města (1997), Prodloužená minulost (1998), Přízrak z Rovenské (2003), Brioni (2005) a Příčky z Jákobova žebříku (2006).