RECENZE

Čtenářské ohlasy na knížku pohádek Flandil ve školce


Chci moc poděkovat za tuto překrásnou dětskou knížku! Přečetla jsem ji jedním dechem hned po doručení, naprosto mě uchvátila a už teď se těším, až ji spolu se starším synkem (4 roky) rozbalíme a prolistujeme pod vánočním stromečkem. Určitě z ní budeme číst na dobrou noc hned na Štědrý večer.

Autorka Barbora Hamblin vypráví příběh šnečka Flandila a jeho zvířecích kamarádů ve školce, a v příbězích se jí podařilo velmi citlivě uchopit témata a "problémy" malých předškoláčků: stýskání po mamince, příchod mladšího sourozence, šarvátky a potyčky mezi dětmi ve školce, navazování přátelství... Vše s laskavostí a pochopením pro citlivou dětskou dušičku. Mikulášský příběh a Vánoční besídka mě dojaly až k slzám. Navíc jsou příběhy doplněné nádhernými ilustracemi od Kateřiny Pažourek, prostě tahle knížka by neměla chybět v žádné dětské knihovničce!

Jarka Vaňková, maminka dvou báječných kluků (2 a 4 roky)

Tuto knihu moje dcerky zbožňují, prožívají ve školce stejné věci a jsou jim inspirací, že věci lze řešit v klidu, bez křiku a fyzického ubližování. Vidí, že každý čin má nějaký důvod a začínají se ptát "Proč to dělá?". Pro mne je kniha velkým pomocníkem - díky ní jsme v klidu zvládly nástup do školky i konflikty ve školce. Pro mě úplně největší pomocí bylo, že jsem tápala, jak vysvětlit dcerkám, že se mnou nemůžou do práce. Díky Flandílkovi to pochopily a ví, že doma budu jen a jen s nimi. Knížky se nikdy nevzdáme.

Alena Kovalová

Moc pěkná knížka, už ji máme doma, četla jsem dětem (5 a 3 roky) v autě (řídil manžel:) a moc se jim líbila. Je moc pěkně popsané, co se honí hlavou takových malých dětí... Doporučuju! Teda doporučujeme!

Gabriela Šterclová

Knížka Flandil ve školce je milým průvodcem malých předškoláčků a ukazuje jim nejen, do jakých situací se mohou ve školce dostat, ale i jak se dají vyřešit. Kdykoli Flandílka něco trápilo, byla mu nablízku jeho laskavá maminka, což ve mně vyvolalo touhu, aby vztah s naším synem byl také tak krásný a abychom byli podobně sehraná dvojka. Už se těším, až trochu povyroste a budeme si v ní číst společně. Pěkně ilustrovanou knížku srdečně doporučuji rodičům všech dětí, kteří začínají chodit do školky. Najdou si v ní to své jak děti, tak i dospělí.

Soňa Pazderová

Tato kniha je více než pohádka, je to poselství. Přináší spousty nápadů, jak vyřešit s respektem mnohé dětské starosti. Bude nám velkým průvodcem, až budou naši kluci nastupovat do školky, ale i jako milé čtení kdykoliv během dne.

Lea Schwing

Ráda bych doporučila tuto báječnou knihu všem, kteří o ní uvažují. Je napsaná velmi citlivě a poutavě, děti si ji velmi rychle oblíbí. V době, kdy vyšla v elektronické podobě, měl syn 3,5 roku a vyžadoval opakované čtení. Nikdy nezůstalo u jednoho příběhu, někdy chtěl číst dokonce i dvakrát ten samý příběh. Knihu čteme již třetí měsíc a stále je aktuální. Příběhy dětem pomůžou se vypořádat se situacemi, kterým čelí ve školce, a dospělí si mnohdy neuvědomují, čím děti procházejí. Nám pomohla najít cestu, jak zvládnout stýskání ve školce, ukázala, že každé dítě se může ve školce počůrat a není to žádná ostuda. Dokonce i příběh o Leovi, který ubližuje, korespondoval se situací v naší školce a ukázal synovi nenásilnou cestu, jak se dají takové situace řešit. Synův komentář je velmi výmluvný: "Čtu to rád, protože cítím, že jsme podobní. Cítím se s ním dobře, že v tom nejsem sám a že by mi Flandílek rozuměl, když mi není dobře."

Od chvíle, kdy jsme knihu poprvé dočetli, jsem si opakovaně pokládala otázku, kdy vyjde druhý díl. Netrpělivě na něj čekáme.

Lída Heroldová

Velice děkuji za poutavý příběh postavičky Flandila v knižním provedení. Tato kniha mě při otevření doslova pohladila po duši. Je psaná s láskou a pokorou nejen pro děti. Nemohl jsem se od příběhů Flandila odtrhnout, s nadšením jsem ji hned přečetl od začátku do konce. Velice se těším až mé malé dcerky Barborka a Hanča otevřou knížku pod vánočním stromečkem. Určitě si v ní hned začneme číst. Přeji novému nakladatelství spoustu dalších nádherných knížek. Zároveň tuto knížku doporučuji všem rodičům, kteří rádi čtou večer dětem při usínání.

Vladimír Boháč

Přestože naše Kamilka (3 roky) ještě nechce chodit do školky, toto téma je u nás na denním pořádku. Už jsme o školce přečetli několik knížek, ale až teď po přečtení Flandila poprvé řekla, že by se chtěla do školky podívat, jaké to tam je. Pro mne byla nejvýznamnější a až jaksi terapeuticky působící pohádka o tom, jak se Flandílkovi narodil bráška. Naše holky mají super vztah (mladší Viktorka má 9 měsíců). Ale evidentně si Kamilka až při čtení toho, co prožíval po narození bráchy Flandil, plně uvědomila, co všechno se s příchodem sestry změnilo. Po celou dobu čtení pohádky se mračila a tvářila se naštvaně. Pak jsme si povídaly o tom, jak narození sestry prožívala ona. Zajímavou pointou bylo, že se vlastně má líp než Viktorka, protože mě měla jen pro sebe, a Viktorka tuhle zkušenost nemá. Od té doby chodí a říká: "Mami, já už jsem si na Viktorku zvykla!"

Eva Novotná

Knihu jsem koupila svému čtyřletému synovi a jsme z ní oba dva nadšení. Už jí čteme potřetí za sebou. Jen mě mrzí, že nevyšla už před rokem, kdy jsme se ve školce tak nějak plácali a plakali. Teď když čteme knihu, tak na sebe pomrkáváme, že tohle jsou všechno situace, co už známe a čím jsme si prošli. Je neskutečné, jak se autorka dokáže vžít do dětské dušičky a popsat, jak se v dané situaci dítě cítí. Je to skvělé uvědomění pro rodiče, co se v jeho dítěti asi odehrává. Vřele knihu doporučuji všem, kdo řeší různé problémy s nástupem do školky.

Lenka M.

Laskavý průvodce světem dětských bolístek a moudrý rádce reakcí dospělých.

Ester Rychnovská

Na knížku jsem byla zvědavá a nezklamala. Jsou tam krásně řešené reálné situace, se kterými se pravděpodobně taky setkáme. Mojí Kristýnce budou v březnu tři roky, ale obě zatím špatně snášíme odloučení, takže do školky ji zkusím dávat až od září. A jak jsem to četla, tak hned jsem viděla nás dvě v té šatně, jak ji podporuji k tomu zvládnout pár hodin beze mne. A možná těch úskalí bude víc a my se spolu můžeme o tom bavit a vzít si na pomoc právě Flandila. Takže za mě určitě ano, doporučila bych ji všem rodičům, protože je tam krásný návod, jak citlivě, s láskou a respektem vést své dětičky v nové životní situaci, která asi ani pro mne nebude v září snadná.

Věrka B.

Moc milá knížka, plná laskavosti a podpory školkovým dětem i jejich rodičům. Řekli byste si, jsou to banální situace, které šneček Flandil ve školce prožívá, setká se s nimi snad každé dítě. Ale je rozdíl, jestli z nich dětem zůstane na dlouho knedlík v krku, nebo se s nimi vypořádají bez bolístek na duši. Děkuju Báře Hamblin, autorce, že mě několikrát dojala, a Flandílkovi za odvahu vystrčit růžky a ukázat dětem, jak to ve školce zvládl. Knížku jsme četli před spaním a líbila se oběma našim holkám, tříleté i školačce.

Hanka Havrilcová, máma dvou dcer

Naše Barča pustila potok slziček, že už nebude nová kapitolka Flandílka. Pomohlo až to, že paní autorka už píše nové příběhy, ale že to ještě chvilku potrvá a nebude to hned za týden - pak se uklidnila a vzala pohádky, co dostala pod stromeček. Myslím, že se v několika situacích s Flandilem ztotožnila, že prožívala to samé - Olivera (není družná, ale spíš dlouho pozoruje a pak se teprve zapojí do menšího kolektivu), Slandila (když se nám narodil Petřík), besídku (protože má ze spousty nových, neznámých lidí strach, nebo "tak něco, co neumím nazvat", natož před nimi vystoupit, i když jsou kolem ostatní, jí dobře známé dětičky. Knížka byla pro nás od začátku úžasná, Baru poslouchala a hned po kapitole se chtěla o všem bavit, říkala svoje zážitky a postřehy, což do začátku čtení Flandila nedělala a něco z ní dostat bylo téměř nemožné. Dalo nám to tedy začátek otevřené komunikace o věcech, které si dusila v sobě a trápily ji. Díky za to moc. Mám obří fantazii, a tak jsem se docela dobře vžila do maminky Flandila a pomohlo to v několika předešlých dnech a pomůže do spousty dalších let. Máme na čem pracovat, to víme, ale máme další panel, na kterém můžeme stavět. DÍKY MOOOC!!!

Hanka Lebedová

Flandílek je první knížka, u níž můj čtyřletý syn po přečtení první kapitoly vyžadoval další a další a nemohl se od ní odtrhnout. Školka je u nás aktuální téma, syn do doby před Flandílkem o ní nechtěl ani slyšet. Díky knížce se do ní začíná dokonce i těšit. Neuvěřitelné. Myslím, že pomůže mnoha rodičům a dětem usnadnit nástup i samotný pobyt ve školce díky citlivě popsaným situacím, které můžou nastat a nabízí i pomoc s jejich řešením. Pro nás jednoznačně láska na první poslech.

Marcela Martynková

V knize najdete příběhy šnečka Flandila a jeho zvířecích přátel odehrávající se většinou ve školce. Autorka obsáhla časté situace, se kterými se setkávají rodiče a jejich děti předškolního věku, jako například ubližovaní, počurávání, narození sourozence atp. Vše je psáno formou respektujícího přístupu k dítěti, kdy rodič dítěti naslouchá, bere ho vážně a oba se společně snaží najít cestu, která vyhovuje oběma. Partnersky přistupuje ke šnečkovi a ostatním zvířátkům nejen jeho maminka, ale také paní učitelka a třeba i Mikuláš. Kniha je doplněna milými ilustracemi a v naší knihovně má už čestné místo.

Kačka Jedličková

Příběhy Flandílka a jeho maminky mají pro mě tak neskutečnou sílu a hloubku, že se to snad ani nedá slovy vypovědět a popsat. Při čtení Flandílkových příběhů u nás stříkají emoce na všechny strany - po zemi, po stěnách, a někdy dokonce až na strop. Nikdy v životě jsem tohle u žádné jiné knížky nezažil. Čtu to dětem a normálně u toho regulérně bulím, a to bez legrace a nadsázky. Takhle mě nevyřídila snad ani smrt Vinetoua, a to už je co říct.

Flandílkova maminka se snaží přes vlastní zkušenost pomáhat synkovi řešit jednotlivé problémy ze školky, se kterými se malý šneček potýká. Maminka k tomu ale vůbec nepotřebuje umělou autoritativnost ani morálku. Nepoužívá věty, obsahující spojení typu "nemůžeš", "nesmíš", "měl bys" nebo "to se nedělá". Je Flandílkovi parťákem, který mu pomáhá najít jeho vlastní cestu, a to přes respekt, vcítění a pochopení. Flandílek to potom sám aplikuje. Některé příběhy už jsem četl svým dětem několikrát, a přesto mě dál dojímají pořád stejně, jako když jsme je četli poprvé.

Největší dojáky jsou pro mě příběhy "Nemám kamarády" a "Vánoční besídka". Jak ten samotný příběh graduje, tak ke konci už se mi chvěje hlas dojetím natolik, že musím dělat krátké dramatické pauzy, abych to vůbec před dětmi ustál, znovu mohl popadnout dech, a dokázal to dočíst, aniž bych se u toho složil a rozletěl na milion malých kousků.

Knížka u nás otevřela cestu k dušičkám obou dětí a jejich nezpracovaným problémům. U příběhu "Leo ubližuje", ve kterém lvíček Leo bere hračky kamarádům, se najednou syn začal rozčilovat, že mají ve školce nového kluka, který bere všem dětem hračky, a je strašně zlobivej, a že se synovi v té školce už teď vůbec nelíbí. Některé věci posledních dní tím najednou začaly do sebe zapadat. Tohle mně třeba připadlo naprosto úžasné a fascinující. To, jak ty příběhy umožňují nenásilné otevření problémů, které děti mohou pod povrchem trápit, a ke kterým by třeba jinak vůbec nevedla cesta. Příběh očima Flandílka a jeho maminky nabízí zpravidla několik nevšedních pohledů, přes které je pak možné podívat se stejným způsobem i na případný problém vlastního dítěte, umožnit mu lépe porozumět situaci, o problému si popovídat, a zjistit tak i jeho názor na věc. Děti si u toho navíc mohou říct: "Aha, tak takhle to mají ve školce i jiné děti, ne jenom já. I šneček Flandílek to má stejně. Když to tak mám já, tak nejsem divný ani nenormální. Nejsem v tom sám."

Není moc knížek, u kterých by si moje děti vyžadovaly pokračování. Flandílek je teď jednou z nich. Není to ale jen knížka pro děti. Myslím, že je stejně tak i pro dospělé - a to nejen pro rodiče předškolních dětí, jak by se na první pohled mohlo zdát. Dokážu si představit, že stejně tak, jako mě, může ta knížka zasáhnout kohokoliv jiného - babičku, dědu, paní učitelku ve školce - kteří v těch příbězích uvidí tu krásu a hloubku, a třeba i sami najdou inspiraci pro jiný přístup k dětem a řešení jejich problémů.

Vláďa Kamba

My sme od Lea prešli k Mikulašovi a k Vianočnej besiedke. Bolo to pre nas dost aktuálne, mali v školke karneval a vďaka tej kapitole sme to všetko zvládli relativne v klude. Kedysi by som bola naštvaná, zurivá, vďaka tejto knihe som sa na to všetko pozerala jeho očami. No a co, že mi seděl celý čas na kolenach a že nie je na spoločnej fotke. Bola som tam preňho a to mu stačilo. Ešte raz, velká vďaka za Flandilka!

Barbora Zburová

Knihu Flandil ve školce jsem objednala v době, kdy můj syn (2,5 r.) neměl zrovna čtecí choutky (jediné co ho bavilo, bylo prohlížení obrázků v knížce Krtek a autíčko). Když nám přišel domů, prosila jsem syna, abychom šli odpoledne číst. Nakonec se nechal ukecat, ale spíš jen aby mi udělal radost: "Tak teda jo." Večer při ukládání mně ale naprosto překvapil, když mi řekl: "Mami, čti mi Flandila." Šnek Flandil se nám moc líbí, nevím, čím to je, ale asi je opravdu kouzelný, jinak si to nedokážu vysvětlit.

Ula Konderlová

Slyšela jsem o knize samou chválu, že je srozumitelná a krásně se čte, jenže mám tak trochu obavu, když se jmenuje Flandil ve školce, jestli to pro moje děti (12 let je nejmladšímu) nebude moc dětinské. Ale nedalo mi to a knihu jsem si objednala pro sebe, položila jsem si ji na stůl a ejhle, někam zmizela. Syn si ji prohlíží a se zaujetím ji začíná číst. Hltá snad každé slovo, až dojde ke kapitole Leo ubližuje, je mu to dost blízké, protože má ve třídě spolužáka, který ho dlouhodobě šikanuje, neustále provokuje a trefuje se do citlivých míst, pak za synem přijde jako kamarád, syn mu uvěří a on ho zas znovu podrazí. Po té, co si syn přečetl tuto kapitolu, říká spolužákovi: "Víš, máme doma knížku a tam se píše o nás," a začal mu vyprávět příběh z knihy. Společně se tomu zasmáli a od té doby se spolu baví. Takže bych ráda poděkovala Báře Hamblin a týmu, který jí pomohl k tomu, aby kniha přišla na svět. I já se do knihy s radostí začetla. Děkuji!

Petra Košická